La Caffe

Lovely change in my home town

Another one from our travels :o). So after the exhausting journey to Czech and a very dramatic arrival, the weather was lovely all day long, the sun was shining but the closer we were getting to the border the darker it was getting. We had to get off the motorway because the last bit was paid for so we went through a little German village and towards Teplice. Finally arriving at the border, just as we passed the sign saying Welcome to the Czech Republic the sky just broke in two and all the water fell down all at once, at least it felt like it. It was such  heavy rain that the wipers weren’t managing on the highest level and we actually had to stop. I don’t know if you have ever entered Czech from that side but, wow! The mountainside looks, in the storm, as if you can expect WWII soldiers coming through any minute, some of the buildings were very old and neglected. I believe in the sun it can feel different but I had shivers as we were passing. Then of course it was exchanged for another of Czech´s experiences that you can see around the borders… brothels, but Czech is otherwise lovely honestly :oD.

So anyway when we arrived to Lanskroun at around 2am, (that being my home town, little spot on the map with cca 10 000 people in it), it was time for a holiday. As our tradition requires a café search was necessary. We were lucky. They have just opened a new café called La Caffé. So we decided to visit the next morning with my mum. Well, what to say? I loved it from the first moment and it was exactly what our town was missing, that little, cozy, friendly place where you can go and have a coffee on your own or for a chat with friends. It even offers a take away coffee, which is basically a revolution in my town and it has a little wine place at the back so it has something to offer for the day and for the evening too. I am not even going to say what we had because we went there during the week so many times with various friends that I believe we had 75% of what is on the menu :o). I also shouldn’t forget to mention the cakes hmm yum, light or heavy, chocolate or fruity they have them all, they look beautiful and they taste even better :o). They taste so good that on the last visit to our (I call it our café now because this is it, this is where we are going to be every single holiday from now on) café before returning back to Britain I decided to be cheeky and ask where the cakes are from and if they do wedding cakes too and tadaaa they do and we can have one and I can pretty much design it myself and it should not ruin us, so great I can tick that off the list!

I am talking a lot about irrelevant stuff so back to the café itself. As I said it is little but it has quite a few places for sitting. It has nice stone vaulted ceilings, pictures on the walls, the people working there are just lovely and when you order espresso they bring you milk in a little ceramic cow milk pot, which my mum found hilarious and as another little bonus you get a little biscuit with every hot drink. It is just these little personal details such as a tea light on the table that turn a café into the café. Prices are pretty much normal for Czech I would say around 40 crowns for coffee (around £1.25) and around 35 crowns (around £1.00) for a cake, another lovely thing is that nobody is showing you that it is time to go when you are not ordering something for a while or when it is time to close as happened to us in the past when they just cheekily turned the lights down on us! So the overall experience is yes, yes and yes to la caffé :o). It can get a bit noisy at times but that is just a sign that it is a good café. Also it would be nice to have an option to sit outside on a sunny day but that is about it on the negatives. I give La Caffé 9 out of 10 for the nice, new, fresh experience in our town, I hope it will stay :o).

La Caffe 

Příjemná změna v našem městečku

Další z našich cest :o). Takže po náročné cestě do Čech a dramatickém příjezdu, celý den krásné počasí, sluníčko svítilo a čím blíž jsme se blížili k hranicím tím víc se mračilo. Museli jsme sjet z dálnice protože poslední úsek je placený, takže jsme pokračovali malou německou vesničkou směrem k Teplicím. Když jsme konečně dorazili na hranice, vlastně přesně v momentě kdy jsme překročili nápis “Vítejte v české republice”, obloha se rozdělila na dvě části a všechna voda co byla nad ní začla padat na zem v jednou okamžiku nebo alespoň tak nám to připadalo. Pršelo tak těžce, že stěrače na nejvyšším stupni nestíhali a my museli zastavit. Nevím jestli jste někdy přijeli do Čech z té strany ale wow v pohoří to při bouřce vypadá tak, že čekáte procházející vojáky z Druhé Světové Války každou chvílí, některé z budov jsou velmi staré a opuštěné. Věřím, že o slunečném dni to tam má úplně jinou atmosféru ale když jsme tudy projížděli běhal mi mráz po zádech. Pak je to ovšem vystřídáno další z českých prožitků, které jsou k vidění okolo hranic…. bordely, ale jinak je naše země krásná :oD.

Ale nevadí, když jsme dorazili do Lanškrouna okolo 2. hodiny ranní (má rodná hrouda, malé místečko na mapě s cca 10 000 lidmi), byl čas na prázdniny. A jak už naše tradice velí, vyhledání kavárny byla prostě nutnost. Měli jsme štěstí zrovna u nás otevřeli novou kavárnu La Caffé. Takže my a moje mamka jsme se rozhodli ji příští ráno navštívit. No co říct… zamilovala jsem si ji od prvního momentu a myslím, že je to přesně to co v našem městečku chybělo, to malé, útulné, přátelské místo kam může člověk jít na kafe sám nebo s přáteli. Dokonce dělají kávu s sebou což je u nás totální revoluce, a také tam je malá vinárna takže je tam něco pro den ale i pro večer. Ani tu nebudu říkat co jsme si dali protože jsme tam byli se všemi možnými přáteli během týdne tak často, že věřím , že jsme vyzkoušeli 75% menu :o). Taky bych neměla zapomínat na na dorty hmm jami, lehké nebo těžké, čokoládové nebo ovocné mají je všechny, vypadají nádherně a chutnají ještě líp :o). Jsou tak jami, že při poslední návštěve v naší (říkám naší protože už je prostě naše, sem teď budeme chodit každé naše prázdniny) kavárně před návratem do Čech jsem se rozhodla sebrat v sobě trochu drzosti a prostě se zeptat odkud ty dorty mají a jestli dělají i svatební a tadááá dělají a jeden nám udělají a můžu si ho vlastně sama navrhnout a nemělo by nás to zruinovat tak abychom potřebovali půjčku z banky takže super, můžu si to odškrtnout ze seznamu!

Mluvím o spoustě úplně irelevantních věcí takže zpět ke kavárně. Jak už jsem říkala je malinká ale má docela hodně míst na sezení. Má krásné kamenné klenuté stropy, obrazy na stěnách, lidé co tam pracují jsou moc milí a když si objednáte presso, přinesou vám mléko v malé keramické krávě, což moje mamka shledala hrozně vtipným :o), a jako další pidi bonus ke každému horkému nápoji dostanete malou sušenku. Prostě to jsou přesně tyhle malé osobní detaily jako je svíčka na stole, které promění nějakou kavárnu v tu vaši kavárnu. Ceny jsou tu normální okolo 35-40 korun za kávu a okolo 35 korun za dort. Další příjemná věc je ta, že vám nikdo nenaznačuje je čas jít když jste si už celých 5 minut nic neobjednali nebo když je zavírací čas jako se nám to stalo v minulosti, kdy nám prostě drze zhasli světla! Takže celkový dojem je ano, ano a zase ano kavárně La Caffé. Občas je tam poměrně dost hluku ale to je jen známka toho, že je to dobrá kavárna. Taky by bylo fajn mít si kam sednout venku ale to je asi tak všechno k negativům. Dávám La Café 9 z 10ti za nový, čerstvý zážitek v našem městě, doufám, že tu zůstane :o).

PO Ferries Costa café

Pleasant traveling

I am back! After a bit of hectic running around, travelling across Europe in our Landy I am back :o). So just to put you in the picture Tom and I are so crazy that we decided to travel in our car from Manchester to the Czech Republic. On Monday 15 April 2013 the travelling began. We were going to go to Hull, get on a ferry overnight and arrive to Rotterdam on Tuesday morning. Normally I don’t blog about chain cafes such as Starbucks, Nero or Costa but you must admit Costa on a boat is not just a quick Costa you grab on your way to work :o).

So after our successful arrival at the ferry (which was huge btw) we went exploring. Our little room had two bunk beds which folded out of the wall and you had to push them down in order to make a bed (so I felt like a sailor already :oD), and a little bathroom. Then we found out that the ferry also has bars, restaurants, shops, a cinema and a café, basically it was a floating city :oD. To add to our craziness we (who always use a GPS in the UK) decided to navigate our way around Europe by map and I was meant to be the navigator, me who bought the GPS in the first place to avoid all this because I am crap at reading in maps :oD. It only had one tiny flaw: we did not actually own a map of Europe and as we started our journey already we decided it might be a good idea to buy the map, get some coffee and start planning.

In the Costa café, we found that the prices are actually exactly the same as in any other Costa so that was a nice surprise, we were served by a trainee girl and it was obviously her first shift so our coffee took a long time but it was made well anyway in nice tall glasses and all the people working in the café were very sweet and obviously having fun which is always a nice change after being served by people who are just counting minutes until the end of their shift. I had a hot chocolate and Tom went for a mocha .We found a table with a view of the sea and started madly circling in the map the places where we needed to go, we were most worried about going through Germany and when I saw the route I was worried if I will actually manage to navigate all right. And we actually didn’t get lost once check me out!

I am not going to say how the chocolate was best in the world and how beautiful the café was, it was not, it was a average looking café with average chocolate and coffee but add the sea view, the fact that you are actually on a boat on an exciting trip and watching other ships go past and suddenly the café is much more than average :o). I give PO Ferries Costa 6 out of 10 :o).

Ahooooyyy

 

PO Ferries Costa café

Příjemné cestování 

Jsem zpět! Po hektickém pobíhání kolem dokola, cestování po Evropě v našem Landym jsem zpět :o). Takže jen abych vás uvedla do obrazu já a Tom jsme tak šílení, že jsme se rozhodli cestovat v našem autě z Manchesteru do České Republiky. Cesta začala v Pondělí 15. dubna. Neprve jsme cestovali do Hull, pak trajektem přes noc do Rotterdamu kam sme měli dorazit v úterý ráno. Normálně nepíšu blogy o řetězových kavárnách jako je Starbucks, Nero nebo Costa ale musím říct, že Costa na lodi není jen tak nějaká Costa, kterou popadnete ráno při cestě do práce :o).

Takže po úspěšném přijetí na palubu trajektu (mimochodem byl obří). Jsme šli objevovat co tu všechno je. Naše malá místnustka měla dvě poschoďové postele, složené ke stěně, takže abych si mohla lehnout musela jsem ji zatlačit dolů takže jsem si cítila jako námořník hnedka :oD , a taky malou koupelničku. Potom jsme ještě objevili, že náš trajekt má taky bary, restaurace, obchody, kino a kavárnu, vlastně to bylo spíš plovoucí město :oD. Abychom si ještě více přidali na šílenosti jsme se ( my, kteří vždy používají GPS navigaci všude v Anglii) rozhodli navigovat naši cestu po Evropě jen pomocí mapy a já jsem měla být navigator, a byla jsem to právě já kdo koupil navigaci přesně z toho důvodu abych se vyhnula čtení v mapách protože mi to ale vážně, vážně nejde :oD. Mělo to jen malý detail, my jsme totiž zádnou mapu Evropy nevlastnili a protože už jsme naši cestu započali, rozhodli jsme se, že by nebyl úplně blbej nápad si ji jít teď koupit, dát si kávu a začít plánovat.

V Costě jsme zjistili, že mají úplně stejné ceny jako v kterékoliv jiné Costě což bylo hezké překvapení, byli jsme obslouženi slečnou, která se zrovna zaučovala a byla to evidentně její první služba takže jí to trvalo dlouho ale bylo to i tak dobře udělané v hezkých vysokých sklenicích, všichni co pracovali v kavárně byli moc milí a vypadalo to že se v práci dobře bavili což je vždycky příjemná změna na rozdíl od normálu kdy nás obsluhují lidé, kteří už jen odpočítávají minuty do konce směny. Já si dala horkou čokoládu a Tom mocha (káva s horkou čokoládou). Našli jsme stůl s výhledem na moře a začli šíleně kroužkovat místa na mapě kudy potřebujeme jet, nejvíc jsme se obávali cesty Německem a když jsem viděla tu trasu docela jsem se bála jestli zvládnu přes to všechno správně navigovat. A víte co? Ani jednou jsme se neztratili!

Nebudu tady říkat jak ta horká čokoláda byla nejlepší na světě a jak nádherná byla ta kavárna, nebyla, byla to průměrně vzhlížející kavárna s průměrnou čokoládou a kafem ale přidejte k tomu výhled na moře, fakt že jste vlastně na lodi na vzrušujícím výletě a díváte se jak vás ostatní lodě míjí a najednou je ta kavárna o moc víc než jen průměrná :o). Dávám PO Ferries Costa 6 z 10:o).

Ahoooj :o)