Manchester Art Gallery café

What is it like to have a lunch alone…? 

So Manicka left and I now have an hour a day during my work day to myself. I decided not to be sad, because that is not going to bring me anything. I decided to do the things I have always wanted to do from films or I imagined and thought that it would be a cool thing to do so don’t pity me! So first on my lunch bucket list was: go to the Art Gallery, have a walk around and have coffee or tea there. The gallery is only 5 minutes away from my work but you know what, the times I have actually been there could be counted on one hand which is a shame because I love art, I love the building and I love the atmosphere there : lots of tourists from other countries with massive cameras around their necks, the gallery staff telling them that they can not take pictures there, students walking around, families walking around, if you imagine a gallery being quiet you are wrong it is always buzzing with life :o).
So today was the day I went to have lunch on my own in the gallery like I always wanted to :o). I went straight to the new exposition  because I know the stationary exposition by now, the new exposition was post war painting… I liked it, it was a bit dark, a bit depressing but I liked it. I love looking at the paintings from really close up and seeing how the brush worked on them, imagining how they were painting it and where they painted it and how they felt about the place or people they were painting. So I slowly walked around them all, read the little storys on the side and because I knew that I will not have time to walk around all the rooms with the new exposition, I decided that I will come back some other day and go room by room so today was room number 1. When I finished walking around that bit, it was time for the second part of my plan: the tea. Well it was meant to be the tea, but then I saw the chocolate cake :oD, I don’t have strong will (I can tell you that) so in the end it was a pot of green tea and chocolate cake, what a lunch! The guy that served me was really sweet and he was asking why I am in the gallery and if I liked it and if it is my holiday and the usually awkward time of waiting for your order to be ready was actually quite nice :o).
When I paid (£2 for a pot of green tea and £2.90 for a massive piece of chocolate cake), I went to find a leather armchair to snuggle up in and read my book. I found an ideal one in the corner, it was perfect so I snuggled in and started munching on my cake :o), hmmm it was all right, a bit too buttery rather than chocolaty but definitely filling, I have had better I must say, the cake looked better than it tasted, but it was still nice. Green tea was a proper leaf green tea (Lubos will be happy with me for once :oD), You could take the tea infuser with the tea out whenever you wanted to which I of course forgot so the last bit was quite strong and I actually had to leave it, note for the future take the tea out! :oD. All in all I enjoyed the buzz around me, the atmosphere of the art gallery and the mixture of people visiting, it was definitely a well spent lunch and I am sooo coming back on a rainy day :oD.
I give Art Gallery café 8 out of 10 (only because of the little chocolate cake disappointment :oD). 

Jaké to je obědvat sama...?

Tak Mánička mi odešla a já mám teď hodinu polední pauzy během mého pracovního dne, abych se sebou něco dělala. Rozhodla jsem se, že nebudu smutná, ale že si tu hodinu užiju, protože být smutná mi nic nepřinese. Rozhodla jsem se, že budu dělat věci, které jsem vždycky chtěla dělat, viděla jsem ve filmech a představovala si  jak děsně super by to bylo, takže žádná lítost! První na mém obědním bucket listu (vážně nevím jak přeložit bucket list prostě je to list s položkami, které chcete udělat předtím než zemřete, já se umřít zatím nechystám pro mě je to list než se odstěhuju:oD) byla návštěva výtvarné galerie, okouknutí okolo a pak káva nebo čaj v místní kavárně. Galerie je od mé práce jen pět minut pěšky ale víte co, všechny mé návštěvy tam by se smutně daly spočítat na prstech jedné ruky a to je ostuda protože já miluju umění, tu budovu a tu atmosféru tam. Hodně moc turistů z cizích zemí s obřími foťáky okolo krků, zaměstnanci galerie, kteří jim dokola neúnavně vysvětlují, že se zde fotit nesmí, studenti chodící okolo, rodiny chodící okolo, pokud si představíte galerii jako tiché místo pak vás musím zklamat vždy to tam bzučí životem :o).
Takže dnešek byl ten den, kdy půjdu a budu obědvat sama v galerii, jako jsem vždycky chtěla :o). Po vstoupení dovnitř jsem šla rovnou do nové expozice, protože tu stálou už znám z dřívějška, téma nové expozice byla poválečná malba… líbila se mi, bylo to trochu tmavé a depresívní, ale malby se mi moc líbily. Zbožňuju dívání se na obrazy hodně zblízka na tu práci štětce a představuju si, jak je malovali, kde je malovali a jak se cítili v prostředí, které malovali nebo co cítili k osobě, kterou malovali. Pomalu jsem procházela okolo všech obrazů, přečetla si krátký příběh, který u každého byl, a věděla jsem, že nebudu mít čas na to abych se prošla po všech místnostech nové expozice. Rozhodla jsem se, že se sem některý den vrátím a budu postupně procházet místnost po místnosti, takže dnes byl čas akorát na místnost 1. Po projití celé místnosti byl čas na druhou část mého plánu: čaj. Teda měl to být jen čaj, ale pak jsem uviděla ten čokoládový dort:oD. Nemám pevnou vůli to můžu říct určitě, takže nakonec to byla konvička zeleného čaje a čokoládový dort, jakýto oběd! Klučina co mě obsluhoval byl moc milý, ptal se mě proč jsem v galerii a jestli se mi tam líbí a jestli jsem tu na prázdninách, takže normálně divný čas kdy čekáte na svou objednávku až bude hotová byl vlastně moc fajn :o).
Po zaplacení (2 libry za konvičku čaje a 2,90 za obří kus čokoládového dortu), jsem šla najít kožené křeslo, na které se uvelebím a budu číst svoji knížku. Našla jsem naprosto ideální místo v rohu, takže jsem se urochnila a začala se prát se svým kusem dortu :o), hmm byl ok na můj vkus trošku moc máslový spíš než čokoládový ale sytý byl určitě. Musím říct, že už jsem měla i lepší, dortík vypadal lépe než chutnal, ale dalo se to. Zelený čaj byl nefalšovaný sypaný čaj (Luboš ze mě pro jednou bude mít radost :oD), Mohla jsem vzít košíček s čajem ven kdykoliv už se mi zdál dost ale samozřejmě jsem zapomněla takže poslední zbytek čaje byl poměrně dost silný, teda vlastně jsem ho tam musela nechat, zapsat pro příště, vzít čaj z konvičky! :oD. Celkově jsem si užívala ten bzukot okolo, tu atmosféru galerie a mix navštěvujících lidí, rozhodně to byl úžasně strávený oběd a já se rozhodně rozhodně vracím zpět až bude někdy pořádně pršlavo :oD.
Davám kavárně v Art Gallery 8 z 10ti (a to jen díky tomu pidi zklamání z dortu :oD).