The Moose Café

A bit of America in Manchester

As I only have a few more days left  living in the UK and days have been crazy recently, we needed a café visit fix. The Moose café was the choice of the day as we love it there and are pretty much regulars, well whenever we can afford it and want to treat ourselves a bit.

The Moose café is an American style diner which serves American heart-attack pancakes with ton of butter and maple syrup. If you wish you can have it in proper American style and have bacon with it or ice cream, nutella, or have blueberry pancakes. They also do the best burgers I have eaten so far and lots of other things.

So whilst I started the day quite healthily with Yoga the rest was nowhere near as healthy. When we arrived to Moose café we found that we were not the only ones that fancied a bit of America for Saturday’s lunch. Oh well we put our name down for a table for four and were quite happy that Gazz and Rach were late. After a short wait there was a table ready for us. I must say I was quite surprised how short  the wait was. I decided to try stuff I have never tried before and decided to have coke with vanilla ice cream as a drink and a Lone Star Moose which consisted of little sausages, minute steaks, hash which is fried with garlic, mustard and onion, eggs, toast and tomato, HUGE! Tom decided to stick with the classics and went for pancakes with bacon and coke, Gazz ordered the same gigantic meal as me and Rach went for a bagel with scrambled eggs.

When they brought our drinks I was fascinated with mine. Have you ever seen what vanilla ice cream and coke does? The answer is: amazing stuff! It’s like volcano in a glass :oD and it is delicious if you decide to ignore the foam that is gathering at the top telling your brain that you shouldn’t drink a foamy drink :oD. When they brought the food I knew I was going to explode. I mean yes it was 8 pounds  fifty, but it was gigantic. We went at around one, I am writing the blog now at quarter to nine and I am still pretty full. We were so excited about our meal that I completely forgot to take pictures when they first brought it but I fixed my mistake later. Apart from Gazz not liking his hash I think everybody liked their meal. We sat and chatted after and the staff just let us. There were no important looks our way and no nudging as to would you like something else every five minutes. The diner was slowly getting emptier at around 2.30 so if you fancy American food without queues you might want to go a bit later.

I am not sure if there is anything I don’t like about Moose Café, I tried their cakes, they are nice although red velvet cake is probably not in my top ten, I find it a bit boring, but that’s purely my opinion. I tried their coffee, I tried their milkshake and I tried their freshly squeezed orange juice. I loved it all! Their burgers are to die for and if you want a real treat go for a Dillinger. I tried pancakes with ice cream and managed to eat about one out of stack of three, fortunately they count with people like me and without any problem boxed my leftover pancakes for me with some extra butter. So no, I don’t think there is anything I don’t like about Moose café. The staff are friendly and pretty quick taken how busy it gets at times. All the food and drinks I’ve tried were delicious and the atmosphere there is just busy with people buzzing in and out, just what I expect from America’s diners when I go there one day. Only little thing I’d perhaps say is that they only have one toilet, but that’s it nothing more.

Moose café gets 10 out of 10, because I’ll happily wait for half an hour for their pancakes if I have to!

 

The Moose Café

Trocha  Ameriky v Manchesteru

Protože už mi zbývá jen pár dní žití v Anglii a dny byly momentálně trošku šílené, potřebovali jsme rychlé nabuzení v podobě návštěvy kavárny. Moose Cafe byla volba pro dnešní den, protože to tam milujeme a jsme téměř pravidelní hosté, teda kdykoliv si to můžeme dovolit a chceme se trošku rozmazlit.

The Moose Café je americký styl kavárny, kde se servírují Americké tlusté infarktové lívance s tunou másla a javorovým syrupem. Pokud chcete můžete si je dát v opravdu pořádném americkém stylu a dát si je se slaninou nebo se zmrzlinou, nuttelou nebo si dát borůvkové lívance. Tak zde mají nejlepší burgery , jaké jsem dosud jedla a spoustu dalších jídel.

Zatímco jsem začla den docela zdravě Yogou ten zbytek už zdaleka tak zdravý nebyl. Když jsme dorazili do kavárny, zjistili jsme, že nejsme jediní kdo by rád trošku Ameriky na sobotní oběd. No což zapsali jsme se do fronty na stůl pro čtyři a byli rádi, že Gazz a Rach měli zpoždění. Za chvilku byl stůl pro nás přpravený. Musím říct, že jsem byla docela překvapená jakou chvilečku to trvalo. Rozhodla jsem se zkusit něco co jsem ještě nikdy nezkusila a vybrala si colu s vanilkovou zmrzlinou na pití a Lone Star Moose, což se skládalo, z malých párečků, minutkových steaků, bramborové míšenice, která je smažená s česnekem a hořčicí s cibulí, vajec, toastů a rajčete, OBŘÍ! Tom se rozhodl pro klasiku a dal si lívance se slaninou a colou, Gazz si objednal to samé co já a Rach si dala bagel s míchanými vajíčky.  

Přinesli nám pití a já byla přímo fascinovaná mým. Už jste někdy viděli co dělá vanilková zmrzlina a cola? Odpověď zní: úžasné věci! Je to jako sopka ve skleničce :oD a je to jami, poté co se rozhodnete ignorovat pěnu, která se tvoří na vrchu skleničky, posílající mozku zprávu, že byste neměli pít pití, které pění :oD. Když nám donesli jídlo, věděla jsem, že exploduju. Ano stálo osm liber, padesát ale bylo obrovské. V Moose Cafe jsme byli asi tak v jednu hodinu, já tenhle blog píšu ve tři čtvrtě na devět  večer a pořád jsem ještě plná. Byli jsme tak nedočkaví na jídlo, že jsem úplně zapomněla ho napřed vyfotit. Chybu jsem napravila později. Krom Gazze, kterému nechutnaly jeho hash brambory, myslím, že každému moc chutnalo. Po jídle jsme seděli a povídali a personál nás prostě nechal. Nedostávali jsme žádné důležité pohledy a nikdo se nás každých pět minut neptal, zda si nedáme něco dalšího. Kavárna se postupně okolo 2.30 vyprazdňovala, takže pokud byste rádi americké jídlo bez front pozdější čas je lepší.

Nejsem si jistá, zda je tu něco, co bych neměla ráda na Moose Café, vyzkoušela jsem jejich dorty, jsou dobré I když červený sametový dort asi nebude na mém top listě, já ho shledávám mírně nudným, ale to je čistě můj názor. Vyzkoušela jsem jejich kávu, jejich milkshake a vyzkoušela čerstvý pomerančový džus. Všechno jsem milovala! Jejich burgery jsou prostě úžasné a pokud se opravdu chcete rozmazlit zkuste burger jménem Dillinger. Vyzkoušela jsem lívance se zmrzlinou a zvládla sníst asi tak jeden ze tří. Naštěstí počítají s lidmi jako jsem já a bez problému mi je zabalili společně s extra máslem. Takže ne nemyslím, že je tu něco co nemám ráda na Moose Cafe. Personál je přátelský a poměrně rychlý bereme-li v potaz jak plno tu v určitých časech je. Všechno jídlo a pití, které jsem vyzkoušela je výborné a atmosféra je tam rušná, lidé lítají dovnitř a ven, přesně to co očekávám od pravé  kavárny v Americe, až se tam jednoho dne podívám. Jedinou malinkou věc, kterou bych vytkla, je fakt, že mají jen jednu toaletu pro všechny, ale to je vše, nic jiného.

Moose Cafe dostane 10 z 10ti, protože na jejich lívance budu klidně stát frontu i půl hodiny, pokud budu muset!

Manchester Art Gallery café

What is it like to have a lunch alone…? 

So Manicka left and I now have an hour a day during my work day to myself. I decided not to be sad, because that is not going to bring me anything. I decided to do the things I have always wanted to do from films or I imagined and thought that it would be a cool thing to do so don’t pity me! So first on my lunch bucket list was: go to the Art Gallery, have a walk around and have coffee or tea there. The gallery is only 5 minutes away from my work but you know what, the times I have actually been there could be counted on one hand which is a shame because I love art, I love the building and I love the atmosphere there : lots of tourists from other countries with massive cameras around their necks, the gallery staff telling them that they can not take pictures there, students walking around, families walking around, if you imagine a gallery being quiet you are wrong it is always buzzing with life :o).
So today was the day I went to have lunch on my own in the gallery like I always wanted to :o). I went straight to the new exposition  because I know the stationary exposition by now, the new exposition was post war painting… I liked it, it was a bit dark, a bit depressing but I liked it. I love looking at the paintings from really close up and seeing how the brush worked on them, imagining how they were painting it and where they painted it and how they felt about the place or people they were painting. So I slowly walked around them all, read the little storys on the side and because I knew that I will not have time to walk around all the rooms with the new exposition, I decided that I will come back some other day and go room by room so today was room number 1. When I finished walking around that bit, it was time for the second part of my plan: the tea. Well it was meant to be the tea, but then I saw the chocolate cake :oD, I don’t have strong will (I can tell you that) so in the end it was a pot of green tea and chocolate cake, what a lunch! The guy that served me was really sweet and he was asking why I am in the gallery and if I liked it and if it is my holiday and the usually awkward time of waiting for your order to be ready was actually quite nice :o).
When I paid (£2 for a pot of green tea and £2.90 for a massive piece of chocolate cake), I went to find a leather armchair to snuggle up in and read my book. I found an ideal one in the corner, it was perfect so I snuggled in and started munching on my cake :o), hmmm it was all right, a bit too buttery rather than chocolaty but definitely filling, I have had better I must say, the cake looked better than it tasted, but it was still nice. Green tea was a proper leaf green tea (Lubos will be happy with me for once :oD), You could take the tea infuser with the tea out whenever you wanted to which I of course forgot so the last bit was quite strong and I actually had to leave it, note for the future take the tea out! :oD. All in all I enjoyed the buzz around me, the atmosphere of the art gallery and the mixture of people visiting, it was definitely a well spent lunch and I am sooo coming back on a rainy day :oD.
I give Art Gallery café 8 out of 10 (only because of the little chocolate cake disappointment :oD). 

Jaké to je obědvat sama...?

Tak Mánička mi odešla a já mám teď hodinu polední pauzy během mého pracovního dne, abych se sebou něco dělala. Rozhodla jsem se, že nebudu smutná, ale že si tu hodinu užiju, protože být smutná mi nic nepřinese. Rozhodla jsem se, že budu dělat věci, které jsem vždycky chtěla dělat, viděla jsem ve filmech a představovala si  jak děsně super by to bylo, takže žádná lítost! První na mém obědním bucket listu (vážně nevím jak přeložit bucket list prostě je to list s položkami, které chcete udělat předtím než zemřete, já se umřít zatím nechystám pro mě je to list než se odstěhuju:oD) byla návštěva výtvarné galerie, okouknutí okolo a pak káva nebo čaj v místní kavárně. Galerie je od mé práce jen pět minut pěšky ale víte co, všechny mé návštěvy tam by se smutně daly spočítat na prstech jedné ruky a to je ostuda protože já miluju umění, tu budovu a tu atmosféru tam. Hodně moc turistů z cizích zemí s obřími foťáky okolo krků, zaměstnanci galerie, kteří jim dokola neúnavně vysvětlují, že se zde fotit nesmí, studenti chodící okolo, rodiny chodící okolo, pokud si představíte galerii jako tiché místo pak vás musím zklamat vždy to tam bzučí životem :o).
Takže dnešek byl ten den, kdy půjdu a budu obědvat sama v galerii, jako jsem vždycky chtěla :o). Po vstoupení dovnitř jsem šla rovnou do nové expozice, protože tu stálou už znám z dřívějška, téma nové expozice byla poválečná malba… líbila se mi, bylo to trochu tmavé a depresívní, ale malby se mi moc líbily. Zbožňuju dívání se na obrazy hodně zblízka na tu práci štětce a představuju si, jak je malovali, kde je malovali a jak se cítili v prostředí, které malovali nebo co cítili k osobě, kterou malovali. Pomalu jsem procházela okolo všech obrazů, přečetla si krátký příběh, který u každého byl, a věděla jsem, že nebudu mít čas na to abych se prošla po všech místnostech nové expozice. Rozhodla jsem se, že se sem některý den vrátím a budu postupně procházet místnost po místnosti, takže dnes byl čas akorát na místnost 1. Po projití celé místnosti byl čas na druhou část mého plánu: čaj. Teda měl to být jen čaj, ale pak jsem uviděla ten čokoládový dort:oD. Nemám pevnou vůli to můžu říct určitě, takže nakonec to byla konvička zeleného čaje a čokoládový dort, jakýto oběd! Klučina co mě obsluhoval byl moc milý, ptal se mě proč jsem v galerii a jestli se mi tam líbí a jestli jsem tu na prázdninách, takže normálně divný čas kdy čekáte na svou objednávku až bude hotová byl vlastně moc fajn :o).
Po zaplacení (2 libry za konvičku čaje a 2,90 za obří kus čokoládového dortu), jsem šla najít kožené křeslo, na které se uvelebím a budu číst svoji knížku. Našla jsem naprosto ideální místo v rohu, takže jsem se urochnila a začala se prát se svým kusem dortu :o), hmm byl ok na můj vkus trošku moc máslový spíš než čokoládový ale sytý byl určitě. Musím říct, že už jsem měla i lepší, dortík vypadal lépe než chutnal, ale dalo se to. Zelený čaj byl nefalšovaný sypaný čaj (Luboš ze mě pro jednou bude mít radost :oD), Mohla jsem vzít košíček s čajem ven kdykoliv už se mi zdál dost ale samozřejmě jsem zapomněla takže poslední zbytek čaje byl poměrně dost silný, teda vlastně jsem ho tam musela nechat, zapsat pro příště, vzít čaj z konvičky! :oD. Celkově jsem si užívala ten bzukot okolo, tu atmosféru galerie a mix navštěvujících lidí, rozhodně to byl úžasně strávený oběd a já se rozhodně rozhodně vracím zpět až bude někdy pořádně pršlavo :oD.
Davám kavárně v Art Gallery 8 z 10ti (a to jen díky tomu pidi zklamání z dortu :oD).